Vinterbilder - report y koncertu v Drammen

5. prosince 2011 v 17:30 | Andrea |  Reporty
V pátek 25 listopadu jsem odjela opět do Osla. Kolegové měli úsměv na tváři, když viděli, že jsem do práce došla opět se svým tyrkisovým kufříkem. Hned věděli, kam jedu a proč tam jedu.
Mají pravdu, většinou ,když se v pýtek objevím s tyrkisovým kufříkem v práci, tak jedu do Norska na koncert Alexandra Rybaka. A tento pátek nebyl výjimkou.
V sobotu jsem se ráno potkala s Miladou a poté odjela do Drammenu, který se nachází asi 50 km na jih od Osla. Kdyý jsem dojela vlakem do Drammen, zjistila jsem, že mi někdo ve vlaku ukradl můj nový foťák. Nejen, že jsem z toho smutná, protže jsem si na něj šetřila a nebyl zrovna levný, ale jsem smutná i protože jsem nemohla udělat ani jednu fotku z koncertu. Požádala jsem však ostatní Facebookies, aby mi nějaké fotografie poslaly.
Před koncertem se nás sešlo asi 20 v restauraci, kde jsem měli zarezervovanou celou místnost a předem objednaný oběd. "Mělí" píšu s měkkým i, protože tam byli i 2 muži. Přijel jeden fanoušek z Ruska a jedna z Facebookies vzala s sebou svého desetiletého synovce. Většinou jsme jen ženské - staré črodejnice:-), anebo-li decentní dámy.
Každá z facebookies i Yannis dostali zdoběný perníček zabalený v celofánu. Většina z nich měla tvar houslového klíče anebo houslí. Udělala jsem je záměrně pro tuto příležitost. Na některé housle jsem napsala názvy Alexových písniček. Každý si pak vytáhl z tašky jeden perníček. Marijke přivezla také vánoční sladkosti z Holandska. Dali jsme ochutnat i našemu číšníkovi, který se o nás staral.
Vánoční turné se nejmenuje "Vinterbilder" (zimní obrazy) náhodou. Denis Storhöi předčítal biblické texty, které se týkají vánoc a poté vyprávěl i své vzpomínky. Nějakou zimní vzpomínku přidala i Anne Vada, která svým krásným sopránovým hlasem prozářila pěkně nasvícený gotický kostel v Drammenu. A Alexander samozřejmě přidal nějaké vzpomínky, co v něm vyvolávají vánoční koledy.
Na tomto koncertě se zpívaly převážně norské koledy. Publikum dostalo letáčky z texty, aby si mohli zazpívat všichni. V druhé části účinkující přidali americké koledy a Denis úspěšně imitoval Elvise.
Americké koledy pojmuli všichni tři s humorem a obecentstvo se dobře bavilo. Jinak byla atmosféra koncertu spíše vážnější. Alexander zahrál bachovu skladbu Bergrosa. Najednou, když byl asi vposlední třetině skladby začal hrát trochu zvláštně, až jsem si řekla, že by zapomněl, co má hrát? Poté jsem si všimla, že mu praskla struna. Když Alexander mistrně dohrál s prasklou strunou, tak poděkoval za trpělivost a řekl, že mu praskly 2 prostřední struny. Ještě jsem neviděla houslistu úspěšne dohrát skladbu s prasklýma strunama. Jedna z facebookies natočila tuto skladbu na video a Alexander si přál, aby se objevila na Yutube a on si sámm mohl video prohlédnout.
V kostele jsem viděla i Alexandrovu maminku Natalii, se kterou jsem se po koncertě dala do řeči. Po dvaceti letech jsem oprášila ruštinu, kterou jsem se kdysi musela ve škole 8 let učit a teď se mi hodilaJ Rusky jsem se bavila i s Kristinou, která přijela z Moskvy.
Do Drammenu jsem vzala vánoční cukroví, které jsem pekla a tak jsem dala ochutnat i Natalii. Tak neustále vychvalovala vanilkové rohlíčky. Podobné prý pečou v Polsku, ale moje jsou údajně nejlepší, co jedla. Nevím, jestli je to pravda, ale udělala mi tím radost.

Na koncertě byla i maminka Thomase Stanghelleho, která zpívala na koncertě ve Farsundu spolu s Alexandrem a Thomasem. Má nádherný cvičený operní hlas. Bohužel jsem zapomněla její křestní jméno.
Také uzobávala z českého vánočního cukroví a příjemně si se mnou povídala jak jinak i o norském vánočním cukroví.

Na chvilku jsem se zastavila i u Kjella Arilda, který dělá Alexovi manažera. Ten mi představil jeho ženu a děti. Pro Kjella jsem měla malý sáček s cukrovím. Děti se na nšj mlsně divaly a on strčil sáček do kapsy saka se slovy, že je jen pro něj. Bylo mi dětí líto, a tak jsem odběhla pro dva poslední zdobené pernícky, které mi zbyly a trochu cukroví pro jeho ženu.


Později jsem přiskočila k Alexandrovi se slovy, ať mi neuteče neb mám pro něj speciální dárek.
Jak jinak. Byla to velká červená krabice s cukrovim. An plechové krabici bylo vánoční rayítko a napsáno v angličtině Veselé vánoce. Z cukroví měl velkou radost a hned nějaké nacpal do pusy.

Dostal dárky i od ostatních. Na závěr jsme udělali společné foto s Alexandrem a popřáli si Veselé vánoce.
Pokud jste zatoužili po podobném zážitku, tak neváhejte a vypravte se do Norska. Alexandrovo turné Vinterbilder pokračuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama