Da fargene forsvant aneb Když zmizely Alexandru Rybakovi barvy

10. října 2011 v 12:17 | Andrea |  Reporty

V sobotu 10 září jsem měla možnost shlédnout obě mužikálová představení kde účinkovaly děti z Nannestadské umělecké školy spolu s Alexandrem Rybakem.

Scenar k mužikálu napsaly a s detmi nastudovali učitelky umělecké školy.

Velmi mne překvapila ůroveň představení a profesionalita děti, které v muzikálu ůčinkovaly. O profesionálním přistupu Alexandra Rybaka mluvit nemusim.

Děj muzikálu byl velmi jednoduchý. Do vesnice přišli zloději a ukradli všechny barvy. Vše a všichni byli najednou šedí a smutní. Náhle se objevila barevně oblečená devčata, která do vesnice vnesla nový život a radostnou náladu. Jednou ze zajimavých myšlenek byla věta:

"My jsme sice na povrchu krásně barevní, ale uvnitř jsme možná všichni stejně šedí, jako vy."

Ke konci muzikálu přivedly děti chycené zloděje, kteří poté zpívali lítostnou písňě. Nakonec jim bylo odpuštěno a směli ve vesnici zůstat....

V představení zazněla i píseň Alexandra Rybaka Roll with the wind, která však dostala nový text v Norštine.

Nejmladší účinkující byly asi 4 roky. Na jevišti jsme mohli vidět i fyzicky postiženou dívenku, která krásně zpívala. Jeji učitelka zpěvu ji v rytmu hudby vozila po jevišti, což činilo dívenkui přes jeji handicap šťastnou. Postižená dívka studuje zpěv na umělecké škole již třetím rokem.

Hudbu k mužikálu nastudovala skupina 7 kluků ve věku asi 17 let. Říkají si Street Dolphins a kapela byla po celou dobu představení na pódiu.

Po obou představeních jsme měly možnost dvakrát navštívit zákulisí a vidět tak účinkující děti, které neustále pobíhaly kolem Alexandra, který je jejich velkým vzorem. Jeden chlapec přišel za námi, aby nám sdělil, že Alexandr je ted jeho nejlepšim kamarádem. Jinou dívenku predstavil Alexander jako svoji novou sestru a tak to bylo pořád dokola. Všichni účinkující byla jedna velká rodina.

I když...................o české meruňové a borůvkové buchty se s nikým Alexander dělit nechtěl.

Ty si přitiskl na svoji hruď a rychle odnesl do šatny, aby mu je prý nikdo nesněd.

Po druhém představení si celé obecenstvo stouplo a mohutně tleskalo. Znovu zazněla poslední píseň a obecentstvo zpívalo a tančilo a my s ním.

Byl to užasny zážitek. Již se těším na další.



Vice fotografii z predstaveni od profesionalniho fotografa najdete zde:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 23:35 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama